Mgr. Marcela Sezemská

Mgr. Marcela Sezemská

Dlouholetá pedagožka, také ředitelka Střední zdravotnické školy. Marcela Sezemská se stala první statutární místostarostkou města (v letech 2001-2010), od roku 1994 je členkou zastupitelstva a městské rady. Je vášnivou volejbalistkou, volejbal hraje přes šest desítek let, více než půlstoletí trénuje. Předsedá Tělovýchovné jednotě Svitavy.

Maturovala ve Svitavách na střední všeobecně vzdělávací škole (dnes gymnázium), studovala Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 1971 až 2001 učila český jazyk a literaturu a tělesnou výchovu, deset let byla ve vedení města. V roce 1958 se stala členkou volejbalového oddílu TJ Svitavy, v němž působí dosud. Její aktivity jsou s volejbalem propojeny více než významně, hrála, trénuje, pořádá soustředění, organizuje, zajišťuje… Coby předsedkyně TJ Svitavy si uvědomuje, že jakýkoliv sport má smysl. „Musíme stavět na dětech. Je pak radost vidět, jak se daří, prožívat s oddíly úspěchy i prohry,“ říká Marcela Sezemská.

Patří k zakládajícím členům SPMS. „Jednoznačně jsou za námi výborné výsledky,“ hodnotí tři desítky práce v SPMS. Ve sdružení se věnuje oblastem, které vyplývají z jejího života, tedy školství a sportu. „Věnovala jsem těmto oblastem už tolik energie a práce, že neumím přestat,“ dodává.

Přeje si, aby do zdárného konce dospěla rekonstrukce bazénu. A mrzí ji stav řeky. „Voda jen tak nepřiteče, koryto je sice regulované, ale zažívá vodu pouze při přívalových deštích, voda jen proteče, ale běžně neteče,“ trápí Marcelou Sezemskou současná situace. Míní, že příští čtyři roky budou složité, radost tedy bude mít ze všeho, co se ve městě zlepší či vybuduje.

Marcela Sezemská má syna Petra, který je absolventem FEI VUT v Brně, ale jako zaměstnání si zvolil volejbal, a dceru Kateřinu, učitelku angličtiny na svitavském gymnáziu. Čtyři vnučky se s přehledem starají o to, aby se babička ani chvíli nenudila a neustále měla pocit, že den by měl mít přece jen více než 24 hodin.

Volný čas tráví s vnučkami (dokud jsou malé, musí se toho využít), četbou a zase se sportem, tedy volejbalem. A když už si chce přece jen doopravdy „oddychnout“, najdete ji doma na zahradě nebo u Rosničky.


„Tajemství, jak se posouvat dál, je začít.“ (Mark Twain)