Otázky pro… Svitavy a my (5. díl) - Životní prostředí – to není jen zeleň…

Ve městě zůstávají veřejná místa, která občané obcházejí obloukem... co s nimi?

David Šimek: Ano, víme o nich dobře. Ale obecně platí, že veřejná prostranství, jejich infrastruktura, zeleň a mobiliář jsou finančně nákladnou záležitostí. Třeba projekt revitalizace Kostelního náměstí je rozpočtován na 40 milionů, aby to k něčemu vypadalo, hodilo se to k historickému centru a mělo i širší vazby. Doposud jsme udělali kanalizaci, finančně podpořili opravu kaplí kostela. Nic z toho není vidět, a přitom opravy stály nemalé peníze. Je ale čas na to dělat investice, které budou přípravou celkové revitalizace. Víme o možné dotační podpoře v novém programovacím období a připravujeme se na ni. Ještě letos a příští rok zasypeme nefunkční a neopravitelnou fontánu, osadíme ji do záhonu a jakmile uspějeme s dotací, vodní prvek obnovíme i s mobiliářem a zelení.

Takže ono azylové místo pro bezdomovce bude minulostí?

David Šimek: Doufejme. Místo bude spadat do pravidel protialkoholní vyhlášky, ale bezdomovectví tím nevygumujete. Bude tam zvýšený dohled MP, bude to monitorovaný prostor, ale nelze vykázat někoho, kdo tam bude třeba jen sedět. Tak snadné to opravdu není. Problém vám vznikne někde jinde, což se zase jiným lidem líbit nebude, a tak je to stále dokola.

Radoslav Fikejz: Máme dvě problematická místa bezprostředně u náměstí, jimiž jsou podchody – u muzea a u Alberta. U toho podchodu u Alberta jsme se rozhodli jít cestou česko-polské přeshraniční spolupráce, která přinese investice do prostoru. Mimo jiné zde bude vytvořena Česko polská stezka společné historie, která člověka provede celým podchodem se zajímavým nasvětlením a uměleckými díly společného dědictví. Bude tam třeba legendární kněžna Svatava, podle které mohly mít Svitavy jméno, nebo Jan Amos Komenský, nebo Oskar Schindler. Úprava toho podchodu u Alberta je již blízko, projekt byl schválen. Realizace by měla být ukončena v měsíci září.

Blanka Čuhelová: Ale i druhý svitavský podchod je problematickým místem. Zde se pracuje s jeho napojením na náměstíčko u Ottendorferova domu. Naší představou je oživení spodní části náměstí. Mně by se tam v budoucnu líbila pěší zóna, posezení, třeba nějaký vkusný herní prvek pro děti, občerstvení, Muzeum mechanických betlémů v budově vedle Ottendorferova domu. A třeba i přesun sochy Mateřství se zprovozněnými chrliči z parku – historicky k Ottendorferově domu patří. Na studii tohoto prostoru včetně propojení s muzeem právě podchodem se pracuje, předpokládáme v celé délce podchodu rozmístění prosklených nik, ve kterých budou umístěny zajímavosti z historie města a muzejních sbírek s krátkým komentářem. K diskusi je také pokračování keramické zdi Klicperka, údajně má být zeď policie vedle muzea využita na přístavbu policejních prostor. Pak vyvstane otázka, zda jednat s policií o ponechání a pokračování keramické zdi (já bych byla pro), nebo pro ni hledat náhradní prostor. V roce 2026 bude 200. výročí od narození V. O. Ottendorfera. Rádi bychom celý prostor do té doby udělali a je velkou otázkou, zda by si pak toto prostranství nezasloužilo název Ottendorferovo náměstí. Aktuálně prověřujeme na MMR, zda bychom mohli čerpat z evropských fondů prostředky na úpravu tohoto prostoru.

David Šimek: Aktuálně připravujeme veliký projekt, kterému říkáme „dešťovka“. V rámci něj by se některé lokality ve městě mohly příjemně změnit a zároveň by mohlo dojít k řešení zasakování vody v krajině. Celkové náklady očekáváme okolo 30 mil. Kč s tím, že bychom mohli získat 85% dotaci. Z lokalit, které jsou připravovány, se bavíme o sídlišti na ulici Antonína Slavíčka a na ulici bratří Čapků. On je ten projekt velmi složitý, má množství ukazatelů, které musí ve výsledku dát projektu smysl. Proto ho nelze aplikovat na všechna veřejná prostranství, ale v podstatě tam, kde byly učiněny sondy podloží, kterých si občané jistě všimli. Ono je tady vlastně vidět i ten poměr dotace a vlastních nákladů. Z každého milionu, který dostaneme, zaplatíme pouze 150 tisíc z vlastních peněz. To je příjemná zpráva pro rozpočet a výsledek. Navíc je to projekt dlouhodobý, takže si ho můžeme rozplánovat. Málo lidí si totiž uvědomuje, kolik ony občas nenáviděné dotace městu přinesly nebo jakou roli vůbec sehrává naše Centrum podpory projektů. Vyznat se v podmínkách dotací je totiž nadlidský úkol a projít kontrolou dotačního plnění je noční úřednickou můrou. Ano, děláme chyby, ale vratky dotací byly zatím minimální. Doufám, že budeme i nadále úspěšní.

Aktuálně přistupujeme k velmi nepopulárnímu kroku. Na prosincovém jednání zastupitelstva budeme schvalovat výši poplatku za komunální odpad, který se bude zvyšovat. Proč?

David Šimek: Nemáme z toho žádnou radost, ale reagujeme z několika důvodů. V první řadě je to novela zákona o odpadech, která nařizuje jednotlivým obcím, kolik kilogramů na občana může být uloženo na skládce za normální cenu a kolik již za cenu o několik set korun vyšší. Tato zákonná úprava se promítne do zvýšení poplatků v celé republice. Druhým podstatným důvodem jsou náklady spojené s tříděným odpadem. Třídí se sice víc, ale o separovaný odpad není zájem, vyjma PET lahví. To je ale záležitost celého systému. V minulosti svozová společnost LIKO prodávala jednotlivé komodity za vysoké částky a tím zlevňovala svozový systém. V současnosti se často stává, že za odvezení separovaných složek LIKO musí ještě odběratelům platit. A to má samozřejmě dopad na výši poplatku.

Jde to proti logice samotného třídění…

David Šimek: Ano, jde. Ale podstatou je dostat na skládku co nejméně tun komunálního odpadu. Třídění tomu významně pomáhá a je nezbytnou součástí kalkulačního vzorce pro stanovení ceny svozu. Proto jsme vsadili na zvýšenou separaci, kterou se snažíme podporovat. Ona totiž zákonem stanovené cena za skládkování netříděného odpadu poroste, což ovlivnit nedokážeme. Ale použiji prostý příklad: dnes platí LIKO za uložení tuny komunálního odpadu na skládce 2 700 Kč. Za každou tunu plastu dostaneme zhruba 4 500 Kč. V příštím roce plánujeme po městě rozmístit 1400 ks žlutých popelnic a tím navýšit objem separovaných plastů o 53 tun, což by mělo přinést zhruba 250 tis. I když svoz bude stát cca 500 tis. Kč, stále se to vyplatí. V alchymii kalkulace cen je položka mimořádné svozy. Ta pouze letos přesahuje 1 mil. Kč a rok ještě nekončí. My předpokládáme, že jakmile se objeví u rodinných domů žluté popelnice na plasty, lidé budou třídit více a omezí se počet mimořádných svozů kontejnerových hnízd. To je to hlavní kritérium. No a pochopitelně klesne množství netříděného odpadu, který se sládkuje. Naším cílem je nepřekročit 200 kilogramů komunálního odpadu na občana ročně. Ale i tak máme jednu neznámou v této kalkulaci, tou je legislativa.

Ale to nejsou jediné dva důvody skokového navýšení poplatku, že?

David Šimek: Ne. Další příčina je navýšení položky poplatku, kterou si můžeme nazvat třeba nebezpečný odpad. Zde dochází k navýšení nákladů za uložení odpadu z 14 836 Kč za tunu na 18 404 Kč za tunu. Což je zvýšení o 24 %. No, a pak zde máme jeden problém, řekl bych „mravní“. Je to složka poplatku nazvaná podnikatelský odpad. Všichni podnikatelé mají povinnost platit za likvidaci komunálního i separovaného odpadu. Mnoho z nich však odváží odpad do veřejných kontejnerových hnízd nebo na sběrný dvůr, či jej vydávají za odpad z domácnosti. Důvod je jasný: úspora. Ale tímto chováním dochází opět k prodražování systému, což musí zaplatit každý z nás.

To jsou tedy čtyři hlavní důvody, proč LIKO Svitavy a. s. přepočítala cenotvorbu poplatku. Kvůli tomu se skutečné náklady na svoz zvýšily ze 708 Kč na 792 Kč. A to nejen pro Svitavy, ale i pro všechny obce, kde společnost LIKO sváží odpad.

Jak je tedy možné, že okolní města mají cenu nižší, ačkoliv odpad zpracovává a sváží jedna společnost?

David Šimek: Částka 792 Kč je stanovena stejně pro všechna města a obce. Místní samosprávy se pak mohou rozhodnout, kolik z rozpočtu města jednotlivému obyvateli přispějí. Každé město totiž kromě daňových příjmů dostává od společnosti EKOKOM peníze za separaci. Proto je velmi důležité, aby obyvatelé města hodně třídili. Město Svitavy aktuálně dostává za separaci cca 2,5 mil. Kč. Z těchto peněz je přispíváno na jednotlivé záležitosti v oblasti odpadového hospodářství, jako například na provoz sběrného dvora (665 tis. Kč), na mytí kontejnerů (80 tis. Kč), na mimořádné svozy separovaného odpadu (1 mil. Kč), na drobnou údržbu (200 tis. Kč), na ekologickou výchovu ve školách (80 tis. Kč) nebo na výstavbu a rekonstrukci sběrných míst (1390 tis. Kč).

Čili se stanovení poplatku ve městech, v nichž sváží LIKO, stává i politickým rozhodnutím zastupitelů…

David Šimek: Jistě, stejně jako jiné místní poplatky. Třeba v Litomyšli v příštím roce budou každému obyvateli i nadále přispívat 24 Kč. Na druhou stranu je třeba říct, že v Litomyšli je dvojnásobná daň z nemovitostí než ve Svitavách. V obci Karle mají občané poplatek za odpad jen 400 Kč. Důvodem je, že obec vlastní jednu větrnou elektrárnu na Vendolském kopci a z jejího zisku přispívá obec každému obyvateli na odpad. Jiná obec má vlastní lesy, další skládku na svém katastru atd. Třeba Javorník místo budování kanalizace v obci přispívá větší částkou občanům za odpad. Je to skutečně v každém městě a obci jiné, ale je to plně v pravomoci obecních zastupitelstev.

Vraťme se ale do Svitav…

David Šimek: Svitavy ze svého rozpočtu hradí provoz kompostárny (900 tis. Kč), drcení biologického odpadu (300 tis. Kč), likvidaci černých skládek (90 tis. Kč), zřizování kontejnerových stání pro bioodpad, úklid okolo kontejnerových stání a další. Ve Svitavách se historicky přispívalo 24 korun na občana. Pro příští rok bude městskou pokladnou dotováno jen 12 Kč na obyvatele. Proto byl poplatek stanoven na 780 Kč na občana ročně.

Proč tedy město i nadále nepřispívá občanovi částkou 24 Kč, jako v minulosti?

David Šimek: V důsledku zákonných úprav a obav ze zvyšování nákladů pro jednotlivé obyvatele jsme se rozhodli od roku 2023 zahájit systém evidence všeho odpadu na území města. Během roku 2021 dojde k označení všech popelnic a kontejnerů na území města čipem. Náklady na jeden čip činí cca 15 Kč a ty plánujeme kompletně uhradit z našeho rozpočtu. Tím také dotujeme výši příspěvku na obyvatele. V roce 2022 každá domácnost dostane odpadovou kartu, bez které od roku 2023 nebude možné uložit bezplatně odpad na sběrném dvoře. A v roce 2023 již zahájíme ostrý provoz tohoto systému nakládání s odpadem. Přes výše uvedené bude příspěvek poskytnut ve snížené výši 12 Kč na občana.

Město představilo další projekt pro třídění odpadu. Co si od něj slibujete?

David Šimek: Naší snahou je zkvalitnit a nejlépe i zlevnit celý systém nakládání s odpadem. Proto jsme se společností LIKO zahájili realizaci tří projektů. Prvním projektem, který realizuje společnost LIKO, je modernizace třídící linky na plasty za 9 mil. Kč. Tento projekt bude dokončen v průběhu prosince. Dalším projektem, tentokrát je již realizátorem město, je modernizace sběrného dvora za 15 mil. Kč, která bude ukončena v roce 2022. Posledním projektem je pořízení 1400 kusů žlutých popelnic pro majitele rodinných domů. O tom už byla řeč výše. Do budoucna všechna tato opatření mohou vést ke snižování výše poplatku, případně i k nastavení benefitního systému. .

Jak to vypadá s tím prostorem před gymnáziem?

Milan Báča: Už dlouho se mluvilo o tom, že ten prostor potřebuje změnu, čekali jsme nejdříve na zateplení školy a pak na příhodnou dobu, kdy takový projekt dostane zelenou. Jde totiž o investici Pardubického kraje (škola i pozemek patří kraji), která má podporu nejen kraje, ale i města. Jde ostatně o prostor ve městě, prostor, který bude navazovat na úpravy na ulici Pražská a Sokolovská z jedné strany a připravované úpravy před radnicí a uvažované úpravy na ulici T. G. Masaryka. Celý projekt jsme cca od února představovali, dokončila se projektová dokumentace, dostali jsme stavební povolení, do toho přišel koronavir. Takže když jsme vyhlásili opakovaně veřejnou zakázku, narazili jsme i na to, že firmy neměly kapacity, mnohé stály na ukrajinských dělnících, kteří se kvůli covidu „odstěhovali“ domů na Ukrajinu. Je potřeba říct, že tak bylo více času na to, aby se shromáždily finanční prostředky na realizaci akce, protože to najednou v době koronavirové byla velká neznámá. Ale věci prospělo, že jsme byli na investici připraveni a že jsme podnikali některé kroky. Během léta jsme provedli drobné úpravy projektové dokumentace, které se týkaly např. upraveného řešení opěrné zídky v terénních úpravách, došlo k drobné úpravě půdorysu, změněny byly konstrukce laviček, jejich založení apod. Vypustila se také příprava pro zachycování dešťové vody ze střech školy, protože škola dostala nabídku zřizovatele zapojit se výhledově do programu Dešťovka, který by investici řešil z příslušné dotace. Akce byla rozdělena do etap na stavební část a sadové úpravy s termínem dokončení do konce léta 2021. Prostor se rekonstruuje kvůli odclonění a odhlučnění od komunikace a kruhového objezdu, měla by tak vzniknout klidnější zóna s relaxačně-odpočinkovou funkcí. Posílí se i bezpečnost v prostoru, neboť současné promíchávání chodců, cyklistů, automobilů, lidí s kočárky, na koloběžkách, skateboardech apod. uspokojivé není, důležitá je i úprava zeleně v prostoru před školou a také již zmiňované začlenění prostoru do konceptu výše uvedených úprav v této části města.

Rosnička, Rosnička a zase Rosnička...

David Šimek: Nevím, co k tomu dodat. Na posledním zastupitelstvu jsem se ptal, co mám tedy dělat. Vsadili jsme na odbornou kapacitu, na prof. Maršálka. Byl navržen soubor opatření, podle něhož se řídíme. Ta opatření jsou dlouhodobá, protože rybník je živý organismus a má své zákonitosti, které se projeví třeba za rok, ale také se projevit nemusejí. Jistě, rybolov a rekreace na jedné ploše – to dohromady moc nejde. Měli jsme mnoho jednání s rybáři o pravidlech, jak se chovat k hospodaření na rybníce a snad už jsme nalezli společná řešení. Zatím se omezí kapři a nasadí se dravé ryby, ať se ten rybník zreguluje sám a plevelné ryby se sníží na minimum. Během zimy bude zbudována kanalizace od chaty Rosnička, na kterou napojíme i zahrádkaře. Konečně se do aktivit zapojil i Javorník. Obec se pouští do úpravy rybníčku ve středu obce, do kterého ústí odpadní jímky od jednotlivých rodinných domů. Ačkoliv kanalizace končí na kraji obce Javorník, prozatím obec neuvažuje na napojení všech domů a nadále je strategií obce mít vlastní jímky a domácí čistírny, což je obrovská škoda. Ovšem toto nejsme schopni ovlivnit. Dále projektujeme odbahnění retenční nádrže, která má nyní, v době dešťů smysl. Aplikovali jsme bakterie a čekají nás kontrolní měření. Příští rok se uvidí, co dál.

A komplexní odbahnění?

David Šimek: Je to jedno z opatření, které je finančně nejnáročnější. Rybník se vypustí, bahno se vybere, odveze do spalovny a rybník se bude napouštět. Ten proces může trvat dva roky i déle, přijde-li sucho jako minulé roky. Také se může stát, že tam dlouho zůstane vybagrovaná kaluž bez života. A budeme zase na začátku biologického procesu. Tím vlastně popřete i ta opatření, která jsme od katastrofy v roce 2018 udělali. V tomto ohledu má prof. Maršálek pravdu. Je zde mnoho neznámých, které se nedají předvídat. Vypadá to jako pokus–omyl? Nevypadá, je to pokus–omyl. Počkáme, zda opatření zaberou. A když ne, tak nás čekají opatření radikální. Ta omezí na rybníce všechny bez rozdílu a do toho se mi, pocitově, moc nechce. Mám ten rybník rád.

Svitavané se asi nestačili divit, když jednoho rána přišli o půl Vodárenského lesa...

David Šimek: Ano, myslím, že nikdo ze soudných lidí nemůže mít z této situace radost a bohužel to tímto zásahem neskončilo. Zajímavé je, že tamní smrky si letos v době, kdy vody bylo dost, nedokázaly poradit. V suchu zničil kus lesa kůrovec, mokro jeho stav nezredukovalo, dokonce způsobilo podmáčením vývraty. Nám to ale dává možnost změnit skladbu dřevin. Na jaře zde bude vysázeno velké množství listnatých stromů, které jsou pro tuto lokalitu přirozenější. Plánujeme se zapojit do pomoci se samotnou výsadbou. A co ty hluboké výmoly od těžké techniky uprostřed lesa? Původně jsme měli v plánu pomocí drtící techniky zlikvidovat všechny větve a srovnat terén. Jelikož je letos extrémně mokro, rozhodli jsme se, že klest zlikvidujeme pálením a vyjeté výmoly ponecháme zatopené. Vzniknou tak příznivé podmínky pro život vodních živočichů.

Sociální sítě jsou téměř po celý rok zaplavovány fotografiemi rozkvetlých Svitav... Výsadba...

Radim Klíč: Je škoda, že jsme neuspěli s grantem na revitalizaci parku Smíření za Sponerovou vilou. Park Smíření? Je to náš projektový neoficiální název, který vyplývá z historických válečných událostí roku 1866, jak nám je popsal historik. V parku byla naplánována velkorysá revitalizace toho skvostného území za jednou z krásných historických staveb města. Projekt máme v mašličkách a budeme hledat vhodnou výzvu pro financování.

Ve výsadbě jsme se pustili do květinových záhonů, věží a drobných okrašlovacích prací. Do nich se zapojilo i SPMS nákupem cibulovin a společně s veřejností jsme sázeli. Letos nás ještě čeká malý kruhák pod náměstím a jeho zeleň. Letničkové a trvalkové výsadby jsou už z podstaty barevné. Jednotlivé barevné odrůdy se buď sesazují do ornamentálních vzorů (využíváno zejména v letničkových výsadbách), anebo se vytvářejí vhodné mixy těchto rostlin. Ornamentální výsadby jsou náročnější na údržbu, neboť kdejaký plevel či uhynulá rostlinka je ve výsadbách hned vidět. To však neplatí u letničkových či trvalkových směsí. V nich se po zapěstování menší množství plevele či uhynulá rostlinka takřka ztratí. Proto se začaly trvalkové výsadby a seté letničkové záhony nyní tak hojně používat. No, a to že jsou barevně výrazné, se prostě nemusí líbit každému.

SPORTES na podzim minulého roku založil seté letničkové záhony na 4 místech. Postupovalo se podle návodu českého prodejce. Výsev na 2 místech se povedl a byl občany kvitován. Na dvou místech se nepovedl a záhony budou muset být na jaře 2021 znovu osety. Proč se výsev někde vydařil a někde ne, to bohužel nevíme, ačkoliv na všechna čtyři místa byla použita stejná směs. Je to stejné, jako pátrat kam zmizely krokusy z parku Patriotů.

Radoslav Fikejz: Mám ještě jeden poznatek, který mě velmi potěšil. V těch drobných aktivitách okrašlování města se objevují i nová jména architektů městské zeleně, kteří do našich stereotypů vnášejí i nové trendy. Myslím tím třeba Elišku Vraspírovou, která si užívala nejen nenápadný záhon na ulici Polní, ale mohla se realizovat v pojetí malé okružní křižovatky pod náměstím. O to víc mě pak mrzela smršť nenávistných komentářů na facebooku města, kdy najednou z ničeho nic povstaly desítky odborníků na dopravu a osazování vnitřních prostorů těchto staveb. Jen doufám, že ji to neodradí od dalších návrhů. Vím, že v rámci svého studia má připraveny další projekty k realizaci, a držím jí pěsti.

Když se mluví o okružních křižovatkách... co ta před policií?

David Šimek: Kruhové objezdy se ve Svitavách mění. Letos na podzim došlo k obnově zeleně na kruhovém objezdu pod náměstím. Vypadá to moc pěkně, máme se na co těšit. Dále se projektuje kruhový objezd na konci Lačnova. Během zimy, případně na jaře, dojde k realizaci. No a co se týká té okružní křižovatky, návrh je zpracován. Ale samotná realizace bude moci začít až v době, kdy bude hotový obchvat města, kdy dojde ke kompletní rekonstrukci vozovky na ulici kpt. Jaroše. S touto rekonstrukcí uděláme i tuto křižovatku.
A co plánované biotopy?

David Šimek: V roce 2010 jsme se snažili rozjet myšlenku Romana Svojanovského na zbudování tzv. Zeleného prstence okolo města. První vlaštovkou byl park Patriotů. Jsem rád, že jeho někteří dřívější odpůrci zde denně venčí pejsky a pravidelně informují policii o vandalismu. To svědčí o tom, že tento směr tvoření zeleně v okrajové části má smysl. Finální podoba parku ještě není dokončena. Ve spodní části by měl vzniknout přírodní biotop, který bude napájen z Ostrého potoka. Pro jeho zbudování bude nutné velké množství zeminy, která bude převezena z průmyslové zóny v okamžiku, kdy společnost Schaeffler zahájí výstavbu druhého závodu. Aktuálně je zpracovaná část projektové dokumentace. Další projektování je pozastaveno do doby, než Schaeffler sdělí, že zahajuje projektování tohoto závodu.

Evergreen lidí je i sečení trávy. Buď málo, nebo jinde, než kde je zapotřebí...

Radim Klíč: Společnost SPORTES zajišťuje kosení cca 86 hektarů travnatých ploch v majetku města. Tyto plochy jsou rozděleny do 4 intenzitních tříd údržby, přičemž každá třída údržby má jiný počet sečí. Nejčastěji kosené (až 6 sečí za rok) jsou parky, naopak jednu seč za rok provádíme na plochách zeleně na okrajích města, kde je minimální pohyb obyvatel. Například sídliště či trávníky v ulicích jsou koseny třikrát ročně. S kosením se začíná na přelomu dubna a května a končí se přibližně v polovině října. Údržba travnatých ploch je rozdělena mezi dodavatelskou firmu a naši pracovní četu, což je asi 11 lidí. Ve městě jsou naše pozemky a pozemky cizí, na které nemáme smluvní vztah a stará se o ně majitel. Tedy měl by se starat. V mnoha případech to lidé nerozlišují a kritizují za ten stav město. Ale někdy je ta kritika oprávněná. Protože se zrovna kosí jinde. Letos bylo extrémně deštivo, a tak tráva rostla velmi rychle. Přesto se letos sešlo málo stížností, ale každý rok je to s těmi připomínkami jinak.

David Šimek: Celkové výdaje na sekání trávy ve městě jsou poměrně vysoké, my se držíme rámce platné smlouvy, která bude v příštím roce znovu v soutěži. Uvidíme, kdo se přihlásí a jaká bude vysoutěžená cena. Ale určitě nás čeká cena vyšší, protože reálné náklady rostou.

Máte dotaz? Použijte formulář a napište nám.

Položky označené * jsou povinné
Vaše jméno a příjmení
* Váš e-mail
Váš telefon
* Vaše zpráva

Sem napište svůj dotaz nebo vzkaz.

Vyplňte prosím výsledek (číslo)
* tři plus pět